Falcon a grafika             

Pocitac Falcon 030 se da pripojit prakticky k jakemukoli zobrazovacimu zarizeni, které ma neco jako obrazovku. Tou nejmene kvalitni moznosti je pripojeni bezneho televiznihoprijimace, který uase vetsinou ma kazdý doma. Jakost zobrazeni ale zavisi predevším na prijimaci a principielne lze takovou sestavu doporucit zacatecnikum ( nez si poridi monitor).nebo totalnim hracum. Monitory totiz nabizi nesrovnetelne kvalitnejsi obraz. Muze to byt bezny RGB monitor, jako je treba ATARI SC 1224, ktery pak nabizi rozliseni 320x200 az 768x512 ( v modu Overscan, ktery zvysuje rozliseni s vice nez 240 radky zobrazuje prokladane (interlaced). Muzete tedy provozovat i programy urcene pro ST High rozlisen ( 640x400), pokud se smirite s urcitou  ztraty kvality obrazu blikani dame prokladanim). Je take mozne pouzivat stary dobry monochromaticky monitor SM 124, ktery se svymi 640x400 pri 74 Hz neprokladanych nabizi opravdu kvalitni obraz, ale zvladnete pouze toto jedno rozliseni.
Reseim vsech problemu a zaroven hlavni novinkou je pripojeni VGA monitoru. Bezne VGA monitory maji ovsem omezeny rozsah zpracovavaneho signalu ( z toho duvodu take v rozliseni 640x480 podporovany TRUE-COLOR videorezimy) a napr. pro nizsi rozliseni  640x240 se musi radky zdvojovat, takze obrazovy bod ma pak dvojitou vysku. Navic nejsou tyto monitory obvykle schopny zvládnout rozliseni vyssi nez 640x480 bodu . Na VGA rozlisenich neni mozne rezin Overscanu, ne proto, ze by  to nezvladl, ale VGA monitory maji obraz bez okraju a tak, by Overscanove body uz vylezaly ze stinitka
Vsechny rezimy umoznuji tzv. Grenlock , coz jepredevsim moznost pripojeni vnejsi synchronizace videosignalu. Pouziti je samozrejme predevsim v michani pocitacoveho video/TV signalu.
Pro dokonale vyuziti grafickych schopnosti Falcona je vhodny monitor multisynchronní, ktery ovsem stava nezbytnym, pokud vhodnym naprogramovanim videocipu dostaneme snimkovy kmitocet okolo 78 Hz. Sirka pasma prenaseneho videosignalu je pak totiz uz tak velka, ze se s ni poradi pouze kvalitni  monitor (Multisync).
Jak jiz bylo naznaceno, da se video-hardware Falcona v pomerne sirokych mezich programovat. Lze napr. prakticky libovolne nastavit horizontalni a vertikalni rozliseni ci snimkovy kmitocet prispusobit obraz dokonale k pouzitemu monitoru. Ciste psane programy tato, nestandartni rozliseni  bez problemu akceptuji.
Jako jeden z prvnich se objevil program FalconScreen, umoznujici menit rozliseni  od standartniho  VGA 640x480 az po cca 1024x728 bodu. komu pri VGA rozliseni   nevyhovuje snikmovy kmitocet 60 Hy (zejmena na monochromatickych  VGA monitorech je patrne blikani obrazu.), muze pouzit program_Super78.PRG, ktery zvysi snimkovy kmitocet na 78 Hz.
Vyhody obou uvedenych programu slucuji nove produkty, ktere dodava temer kazda firma, zabyvajici se doplnkovym harwarem pro ATARI.
Nejznamejsimi jsou ScreenBlaster a BlowUp - oba jsou hardwarovymi doplnky ( pripoji se z venku ke konektoru pro monitor), obsahujici zdroj hodinoveho kmitoctu pro rizeni zobrazovani  a konfortni software, pomoci ktereho lze nastavit prakticky libovolne rozliseni (napr. 1280x1024  mon interlace se snimkovymi kmitoctem 70 Hz - takove rozliseni dokaze zpracovavat jen mimoradne kvalitni monitor).
Operacni system podporuje pouze nekolik zakladnich rezimu a tak zustava otevrena cesta pro experimentovani s vhodnym videorezimem pro danou aplikaci ci prispusobeni k monitoru.

Data na pochodu

Trebaze je Falcon vybaven stejnym procesorem 68030 jako pocitace TT, je taktovan pouze 16 MHz (TT ma 32 MHz). Videopamet je soucasti hlavni pameti a cesta dat z ni do videoradice jde pres hlavni sbernici. Proto intenzivni datove prenosy pro obraz zpomaluji cinnost procesoru, nebot ten musi cekat, az je pro nej sbernice uvolnena videoradicem. Pokud ma videopamet spickove 720 kB a prenese se 60 snimku za vterinu, jedna se o vice jak 40 MB/sec. Pri grafickych operacich sice pomaha specialni cip Blitter, ale ten take nezastane vsechnu praci a navic pouziva opet stejnou datovou sbernici, takze procesor zase musi cekat, nez Blitter dokonci operaci. Nastesti ma 68030 programovou Cache pamet s kapacitou 256 bajtu, takze pokud se dana cast kodu vejde do Cache, nemusi se pristupovat k hlavni pameti a neni tak nutno cekat na uvolneni datove sbernice.

Graficke rezimy

rozdelene podle pouzitelnych monitoru davaji jasny prehled o tom, ceho muzete na Falconu bez doplnku dosahnout 

Tedy schrnutí

Cim vyssi rozliseni a vetsi pocet barev, tim nizsi je celkovy vykon pocitace. Pro narocne vypoty se proto doporucuje rozliseni s 2 barvami. Navic je velmi vhodne optimalizovat kod programu na spolupraci s Cache, coz Ize provest bud rucne na urovni strojoveho jazyka, nebo pomoci prizpusobenych kompilatoru (napr. jazyka C)

Dalsi moznosti

Je pouziti znameho softwaroveho urychlovace NVDI, pripadne nektere z mnoha urychlovacich karet pro Falcon, ktere zdvajnasobuji kmitocet procesoru a castecne urychluji i sbernici pocitace. To uz je ale jina kapitola.

Barvy a pixely

Pokud program pouziva nestandardni rozliseni nebo vyzaduje od videopameti specialni cinnost, neni mozne pouzit sluzeb operacniho systemu, aie je nutno pristupovat primo k bajtum (resp, slovum) videopameti. Tento pristup pouzivaji specialni rychle graficke programy a obzvlaste ruzne dema a hry. Falcon030 nabizi 2 ruzne druhy organizace videopameti: bitave roviny (bit- plane) s ruznym poctem rovin (2, 4 nebo 8) a nebo pixelova organizace.

U bitovych rovin

bodu vytvarena nasledovne: pocet rovin odpovida poctu slov (16 bitu) v pameti, ktere urcuji 16 pixelu na obrazovce. Binarni kombinace dana stejnymi bity techto slov je pak ukazatelem na odpovidajici registr barvove palety. Kazdy jeji registr pak obsahuje definici barvy ve slozkach RGB. Porcet rovin tedy urcuje mnozstvi maximalne najednou zobrazitelnych barev. Velikost (bitova delka) polozky palety pak urcuje z jakeho spektra barev je mozne vybirat. Konkretne napr. pro 8 bitovych rovin je 2 8 = 256 ruznych barev najednou. Paleta ma sice polozky 32 – bitove (dlouhe slovo), je vsak vyuzito pouze 18 z nich podle nasledujiciho schematu;

Kazda slozka ma tedy 64 odstinu danych hodnotami 0, 4, 8, 12,... 248 a 252. Celkem je tedy vyber z 2 18 = 262144 barev. Nejnizsi 2 bity kazde slozky mohou byt pouzity pri dalsim vyvoji Falcona k rozsireni moznosti palety na 2 24 = 16.7 milionu barev. Zapis do techto nepouzitych bitu nyni nic neprovadi, doporucuje se proto v programech uvazovat jiz plnou (24 – bitovou paletu). Vsech 256 prosime strucny popis, pokud tento jasne nevyplyva z nakresu (muzete samozrejme prilozit presny popis i s vykresem registru se nachazi v adresovem prostoru $FFFF9800-$FFFF9COO. V rezimech kompatibility se na stejnych adresach jako u STE ($FFFF8240-$FFFFB260) nachazi 16 barvovych registru s delkou jednoho slova (16 bitu). Nabizeji paletu 4096 barev s organizaci naprosto shodnou, jako u ST/E:

Takze slozky R a B nabyvaji 32 ruznych hodnot a G ma 64 stupnu. Ovsem u ATARI tomuto rezimu pridali jednu zajimavou vlastnost. Jeden bit je mozne pouzit jako Chroma – Key. Je sice mozne vyuzit ’pouze’ 32768 barev, ale pri nastaveni rezimu Overlay je rnozne provadet mixovani obrazoveho signalu Falcona a vnejsiho videosignalu. Na jednom pinu video – konektoru totiz Falcon poskytuje momentalni stav tohoto Chroma-Key bitu, ktery pak rika, kdy se ma zobrazovat pocitacovy obraz a kdy vnejsi signal. Dodatecny hardware je jednoduchy, jedna se v podstate o dvouvstupovy videozesilovac s prepinanim vstupu.

Nic pak nebrani titulkovat videoporady nebo si na pozadi Desktopu poustet treba televizni vysilani.

KLady a zapory

Organizace do bitovych rovin ma vyhodu v tom, ze je mozne pracovat s jednotlivymi rovinami. Je tak mozne mit vice nezavislych objektu pres sebe, libovolne s nimi scrolovat apod... Toho vyuzivaji predevsim programatori her a ruznych demo. Dale je mozne pouhou zmenou obsahu palety zmenit barvu vsech bodu nakreslenych danou barvou (registrem palety). Pro praci s jednotlivymi body je ovsem nutne kvuli kazde zmene pracovat az s 8 slovy najednou.

Pixelova organizace

(jinak tez Direct – Color) ma take sve klady. Body jsou zarovnany na slova, takze neni problem jak urceni presneho mista v pameti, tak i rychle manipulace s nimi. Tedy Ize ocekavat rychlou vektorovou grafiku a svizne sprajty (pohyblive objekty). Navic odpadaji problemy s neprizpusobenou paletou u kreslicich programu. Plati se to ovsem vyssimi naroky jak na vykon pocitace, tak na kapacitu pameti. V tomto udelala ATARI chybu, nebot neumoznila Direct- Color rezim take s 256 barvami. To by pro radu aplikaci stacilo a usporila by se polovina pameti. ATARI sice predpoklada jako zakladni herni rezim 640x480 s 256 barvami, ale na RGB monitoru jej Ize dosahnout pouze prokladane. Ta pri dlouhodobem pouziti zpusobuje bolesti hlavy a jine neprijemnosti. Resenim by bylo prejit na nejnizsi rozliseni 320x240 pri 256 ci 65536 barvach. Vetsina her na PC totiz stejne pracuje v rezimu 320x200.